Všeobecná charakteristika

Kraj: Středočeský kraj
Okres(y): Mladá Boleslav
Katastrální území: Dneboh, Březina u Mnichova Hradiště
Mapové listy: 0334, 03341
Geologická správní oblast: Česká křídová pánev - labská a čáslavská křída; křída Dlouhé meze
Lokalizace: Sesuv pod skalním hradem Drábské světničky a plošinou Hrada východně od obce Dneboh
Přístup k lokalitě: - schůdná cesta (turistická) - od silnice dále než 250 m
Charakteristika objektu: Sesuv a okraj pískovcové plošiny se skalním hradem Drábské světničky, místy skalní řícení. Hruboskalské pískovce teplického souvrství.
ID : 3252

Geologie

Geologická charakteristika: Rozsáhlý sesuv, který v roce 1926 zničil podstatnou část obce Dneboh, včetně silnice do obce Olšina, zasáhl odlučnou oblastí až k patě okrajových věží Drábských světniček. Délka sesuvného území byla přibližně 400 m, šířka až 500 m, průměrný sklon porušeného svahu 10° až 12°. První známky sesuvných pohybů se údajně objevily na domech asi 14 dní před hlavní katastrofou. K náhlému zrychlení pohybů došlo dne 27. června v 11 hodin a k uklidnění již po pěti hodinách. Zákres situace postiženého území z roku 1926 se nezachoval. U skalních stěn a skalních věží nad sesuvem dochází i ke skalnímu řícení. Při nedávném řícení skalních bloků u j. okraje plošiny Hrada vznikl pod skalní stěnou balvanový proud, který pokryl j. část sesuvu v pásu asi 150 m dlouhém. Odlučná oblast sesuvu zasahuje až k patě skalního hradu Drábské světničky. Skalní stěny a věže jsou tvořeny hruboskalskými pískovci teplického souvrství české křídové pánve. Skalní hrad Drábské světničky je situován na okraji pískovcové plošiny při západním okraji Příhrazských skal. Okraj plošiny se místy rozpadá do izolovaných skalních věží a pilířů oddělený subvertikálními puklinami. Podle puklin docházelo k intenzivnímu z hloubkovému zvětrávání. Nestabilitu okraje plošiny ovlivňuje i podloží pískovců tvořené měkkými vápnitými jílovci náchylnými k sesouvání. Podle rozboru Menclové (1976) představují Drábské světničky samostatnou pevnost, vybudovanou na sz. okraji náhorní planiny zvané Hrada, ve výši 86 až 141 m nad tokem Jizery, doprovázeným v těchto místech ve středověku ještě četnými močály a bažinami. Pevnost představuje kombinaci lidské činnosti a skalní morfologie, skýtající mimořádné možnosti obrany. Je situována na samém okraji skalní plošiny, rozpadající se do strmých skalních bloků až věží, oddělených úzkými průrvami a skalními komíny. Na sedmi pískovcových blocích byla vybudována dokonalá soustava prostor, vydlabaných ve zdejším lehce opracovatelném pískovci a roubených staveb, zakotvených do povrchu skal dlaby a drážkami. Objektivních dokladů pro datování opevnění není. Zbytky keramiky a jiné nálezy svědčí o tom, že oblast plošiny Hrada byla souvisleji osídlena poprvé od mladší doby kamenné do začátku doby bronzové (tedy ca od 3000 až 1700 před n.l.), pak s přestávkou asi 1000 let až do začátku nového letopočtu a naposled od doby hradištní téměř nepřetržitě až do poloviny 15. stol. Opevnění Drábských světniček vzniklo po r. 1430, kdy se tu husitští hejtmani začali pevně usazovat a kdy také začali mít eminentní zájem na tom, aby dostali pod svou kontrolu dálkovou cestu, která právě pod Hrady procházela údolím Jizery z Lužice na Prahu. V současnosti jsou Drábské světničky zpřístupněny prohlídkovou trasou se schodišti a můstky.
Regionální členění: Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - křída Českého masivu - česká křídová pánev - jizerský vývoj, Český masiv - pokryvné útvary a postvariské magmatity - kvartér - kvartér akumulačních oblastí Českého masivu
Stratigrafie: kenozoikum - kvartér, mezozoikum - křída - svrchní křída
Témata: inženýrská geologie, geomorfologie, historie, kvartérní geologie, sedimentologie
Jevy: sesuv, skalní stěna, skalní věž
Původ geologických jevů (geneze): gravitační, sedimentární
Hornina: pískovec, jíl, písek
Geologický význam: významný studijní profil, geovědně historický význam, regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop)

Ochrana a střety zájmů

Stupeň ochrany: Přírodní rezervace (PR) v CHKO
Kód AOPK ČR: 2025     ÚSOP: Odkaz na informace v Ústředním seznamu ochrany přirody AOPK ČR
Ochrana geologického fenoménu: A - je předmětem ochrany (lokalita vyhlášena jako geologická)
Důvod ochrany, nebo důvod zařazení do databáze: Rozsáhlý sesuv historicky podložený od roku 1926, skalní hrad s výchozy v hruboskalských pískovcích. Kombinace lidské činnosti a skalní morfologie. Drábské světničky jsou součástí PR Příhrazské skály.
Součást VCHÚ: CHKO Český ráj
Součást Geoparku: Český ráj
Střety zájmů: nestabilita terénu
Popis střetů zájmů: Skalní řícení, pokračující sesuvy
Stav lokality: ucházející

Literatura

Valečka, J., red. (2011): Základní geologická mapa České republiky 1 : 25 000 s Vysvětlivkami 03-341 Kněžmost. - Česká geologická služba. Praha.

Zpracování a aktualizace

Zpracoval(a): Krejčí Oldřich, 16.07.10
Aktualizoval(a): Valečka Jaroslav 13.04.12

Citace

Databáze významných geologických lokalit: 3252 [online]. Praha: Česká geologická služba, 1998 [cit. 2024-04-27]. Dostupné z: http:// lokality.geology.cz/3252.

Lokalizace v mapě: